Prezident symbolicky zahájil výstavbu nové nemocnice

„K dnešnímu dni směřovaly snahy naší nemocnice prakticky celou polistopadovou éru. Přišel moment, kdy klepeme na základní kámen obrovsky významného a užitečného díla, které se nazývá modernizace Krajské nemocnice Liberec. Jedná se o osudový závazek nás všech směrem k budoucím generacím,“ řekl generální ředitel nemocnice Richard Lukáš.

„Chci na tomto místě ocenit odhodlání pana ředitele a současně mu pogratulovat, že se jeho týmu podařilo dovést projekt do finálního stádia. Mně osobně dávají investice do vzdělání a zdravotnictví ten největší smysl a v tomto případě jde o investici do špičkového pracoviště,“ uvedl při slavnostním poklepu prezident republiky Petr Pavel.

„Skutečně nás těší, že naše společnost je u výstavby tohoto prestižního a pro celý kraj klíčového projektu. V minulosti jsme stáli u vzniku několika zdravotních zařízení a jsme rádi, že i zde využijeme zkušenosti z předchozích realizací. Uvědomujeme si, že se očekává plně profesionální přístup celého týmu, denní koordinace na všech úrovních řízení projektu i promptní řešení operativních požadavků od investora,“ dodal Robert Špott, jednatel SYNER, který vede konsorcium firem realizujících nový pavilon. Stavba nové části nemocnice je stěžejní jak z hlediska rozšíření a zkvalitnění medicinální péče, tak i z pohledu rozsahu. Jenom investice do stavebních prací překračuje hranici 3 miliard korun, při pohledu do dat statistického úřadu se souhrnně v roce 2021 v celém Libereckém kraji prostavělo 8,9 mld. Kč.

„Chtěl bych poděkovat všem, kteří se v minulých deseti letech dostali do mnoha situací, kdy to s projektem vypadalo všelijak, že neváhali a projekt podpořili. Nový pavilon v liberecké nemocnici opravdu potřeba je a já se budu těšit, že se na tomto místě znovu sejdeme a za námi bude stát hotová budova, na kterou čekají nejen všichni zaměstnanci nemocnice, ale také pacienti v celém kraji,“ řekl při poklepu hejtman Libereckého kraje Martin Půta.

Nové centrum urgentní medicíny vyroste na místě původní zástavby, jejíž vznik sahá do poloviny 19. století. Konkrétně v roce 1845 byl uložen tzv. závěrečný kámen budovy libereckého špitálu, kterou centrum nahradí. Restaurátorskými pracemi projdou vybrané původní prvky, jako například vitráže z kaple, pro které architektonické studio vymyslelo instalace v nových prostorách, aby zůstal zachován původní genium loci. Dalším zajímavým prvkem je vytvoření celoskleněné komunikační chodby, kdy na úrovni jednoho patra ze skla budou jak stěny, tak i podlaha. Výstavba s sebou přinese také ryze funkční a moderní stavební principy. Se vznikem centra dojde k propojení nového pavilonu, parkovacího domu a stávajících budov A včetně oddělení následné péče. Tohoto objektu se stavební práce dotknou nejdříve. Stavaři musí zhotovit předsazenou skleněnou fasádu, která bude sloužit pro odhlučnění z provozu výstavby parkoviště. Vedle stěny další zásadní úprava spočívá ve zhotovení nového vstupu a výtahu. 

Objekt parkovacího domu bude disponovat stáním pro 330 aut a také do jeho podzemí je situovaná objemná technologická část. Zde vznikne pro celý nemocniční areál zcela nové energocentrum, které zahrnuje např. teplovod, vzduchotechniku či rotační UPS, které při výpadku proudu zajišťují okamžitý náběh přísunu elektrického napájení. Toto vše musí stavaři zvládnout za plného provozu nemocnice.

Vybudování centra urgentní medicíny připravovala nemocnice přes deset let. Nutně jej potřebuje, nemocnici chybí jednotný příjem i centrální laboratoře, ale také dostatek prostoru k parkování a proto jde z pohledu rozvoje nemocnice o zásadní projekt. 

V areálu po dokončení přibydou dvě budovy. Jako první bude hotový parkovací dům pro 330 aut s energetickým centrem pro celý areál nemocnice. Přibude také nemocniční pavilon, který bude mít délku zhruba 120 metrů, na šířku asi 40 metrů a 27 metrů do výšky. V něm vzniknou operační sály, laboratoře i lůžková část. Investorem výstavby je Krajská nemocnice Liberec a její akcionáři, tedy Liberecký kraj a města Liberec, Turnov a Frýdlant.

Foto: archiv SYNER, s.r.o., fotoarchiv Severočeského muzea v Liberci, inv.č. Ob36