Rozhovor pro časopis Komora - Každá stavba má svůj příběh

Jak je na tom české stavebnictví? Ekonomice se daří, stavebnictví údajně už méně. Jak to vidíte vy?

České stavebnictví je kvalitou na velmi dobré světové úrovni díky vynikajícím odborným základům na středních i vysokých školách, ale i díky hluboké historii stavebního trhu v ČR, kde působí špičkové stavební fi rmy. Hodnota veřejných stavebních zakázek zadaných v lednu až červenci letošního roku vyrostla o 6,6 procent a stavební produkce meziročně vzrostla o 3,5 procenta. Zlepšuje se i poměr zadaných veřejných a privátních zakázek. Zatímco v prvních devíti letech nového tisíciletí měl veřejný zadavatel připravené projekty a poměr stavebních zakázek ve veřejném sektoru dosahoval více než 50 procent stavebního trhu, od roku 2009, v reakci na krizi, klesl poměr veřejných zakázek na 33 procent. Naštěstí výpadek podržel privátní sektor, který se vzpamatoval po krizi poměrně rychle a začal investovat. Nyní jsme ve veřejném sektoru zpět nad 45 procenty českého stavebního trhu.

Co tedy brzdí české stavebnictví? Dlouhé přípravné řízení, nízké investice z veřejných rozpočtů, špatně připravené projekty?

Dlouhé přípravné řízení a legislativní omezení jsou známou bolestí, ale věřím, že se v následujícím období v legislativě dokážeme posunout navrhovanými úpravami Stavebního zákona i Zákona o liniových stavbách. Úpravy stavebního zákona zkrátí a zjednoduší přípravu staveb ze současného zdlouhavého povolovacího řízení i tím, že se sloučí územní řízení, stavební řízení a EIA do jednoduššího povolovacího řízení. Výstavbu liniových staveb, kterou ČR akutně potřebuje, zdržují kromě legislativy komplikace s výkupem pozemků, občanská sdružení, ale i kvalita vypsání soutěže podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Zakázku pak vyhrají mnohdy firmy, které nejsou schopny dodržet smluvní závazky kvalitativní i termínové.

Jste závislí na veřejných zakázkách?

Nejsme závislí na veřejném rozpočtu, věnujeme se především pozemnímu stavitelství, a to poslední roky táhli privátní investoři. U naší společnosti tvoří privátní investoři dlouhodobě tři čtvrtiny obratu stavebních zakázek.

Současný český poměr veřejných a soukromých investic je zdravý?

Zlepšuje se. Za zdravý považuji minimálně vyvážený poměr zhruba půl na půl.

Jinými slovy, stát má pořád dluh…

Dluh samozřejmě má, projekty a zakázky nemá připravené. Nicméně stavební produkce, jak jsem již zmiňoval, díky privátním investorům roste.

Mohla by pomoci podpora bydlení? Zákon o dostupném bydlení však v dohledné době, zdá se, nebude…

Bytová výstavba není náš core byznys, ale obecně bytová výstavba realizovaná ve větším rozsahu určitě může trhu pomoci. A to je jednoznačně úkol státu. Ten musí trh stimulovat, pobízet ho. Bytová výstavba, stejně jako infrastruktura, je ideální příležitostí, protože synergicky generuje další poptávku.

Nebojíte se ochlazení, o kterém už výrobní sféra mluví?

Pokud přijde výraznější ochlazení, nezbývá, než věřit, že se vláda zachová proticyklicky a na rozdíl od situace před deseti jedenácti lety projekty a investice neseškrtá, ale naopak. Pokud budu hovořit za SYNER, tak nám jistou míru klidu dává fakt, že investoři se k nám v pěti až šestiletých cyklech vracejí. Máme tak zajištěny zakázky na následující dva roky, takže bezprostřední ohrožení momentálně nevidím.

Zmínil jste rostoucí objemy zakázek, roste i jejich cena? Podhodnocené zakázky jsou také jednou z bolestí vašeho sektoru…

Tady se situace nezměnila, nebo aspoň ne příliš. Výrazná většina veřejných zakázek je stále hodnocena podle nejnižší ceny. Právě tento stav dává vznikat častým problémům s nekvalitou zakázek. Myslím, že nejen zástupci veřejné sféry by proto uvítali zjednodušení možnosti vyřazení dodavatele ze soutěže na základě prokazatelné negativní zkušenosti z předchozí realizace, například nedokončení stavby. Zadavatel by měl zvážit, jestli definuje kvalitu a bude hodnotit jen cenu. Podle mého soudu je pro stavební práce schůdný poměr v soutěžním hodnocení maximálně 70 procent cena, 30 procent jiná kritéria. Například kvalita, kvalifikace, termín dokončení, schopnost dokončit zakázku. Zákon nabízí mnoho možností, jak se s touto problematikou vypořádat.

Ještě ke stavebnímu zákonu. V návrhu změn je zatím mnoho sporných míst, o která patrně zákonodárci svedou tuhý boj, třeba podřízenost úředníka…

Z mého pohledu není až tak podstatné, zda vznikne Nejvyšší stavební úřad a úředník bude řízen státem, a nikoli obcí. Podstatné bude vyřešit personální nouzi, ať už k ní došlo z důvodu nedostatečné kvantity nebo kvalifikační kvality úředníků některých obcí nebo městských částí, které přetahuje do pracovního poměru lépe platící privátní sektor.

Věříte, že ke změně zákona dojde a přinese zlepšení?

Pevně věřím, a jestli to bude od roku 2021 nebo o rok později, asi není tak zásadní. Z médií víme, že už teď jsou v celém procesu zapojeny i zájmové skupiny, architekti, památkáři, developeři, ekologové. Je konfrontován už teď s praktickou zkušeností mnoha skupin s protichůdnými zájmy, ale ten hlavní cíl, sloučit, zjednodušit a zkrátit povolovací proces, by měl naplnit.

S nedostatkem lidí nebojujete?

Nedostali jsme se nikdy do fáze, že bychom neměli kapacitu na realizované zakázky, ať už dodavatelskou, nebo vlastní. Zřídili jsme pro některé profese vlastní střediska, abychom si zaručili rovnováhu a stabilitu provádění zakázek. Co jsme nemohli nebo nemůžeme nakoupit, to se snažíme zajistit zevnitř firmy, vlastními kapacitami. Pokud jde o personál, respektive možné budoucí kolegy, snažíme se působit na vysokých školách v Praze, Brně, Ostravě i v Liberci, abychom studenty přivedli na naše stavby, seznámili je s prostředím a kulturou firmy a přilákali je k nám realizovat zajímavé projekty. Zajímavé ať rozsahem, výší investice, použitou technologií, nebo charakterem stavby. Řada našich kolegů u nás působila ještě při studiu na VŠ a zůstali natrvalo.

Přesto, kdo chybí nejvíce?

Na stavbách jednoznačně mistři. Když někdo není pro stavařinu zapálený, vadí mu, že musí chodit po stavbě v holinách v létě, v zimě, v dešti, po večerech, leckdy i nocích, o víkendech. Proto se zaměřujeme hodně na spolupráci se školami, děláme exkurze na našich stavbách, aby studenti viděli, že na ně čekají zajímavé stavby. Abychom našli ty zapálené, a hlavně áčkové studenty. Ty, kteří budou mít dobrý pocit z toho, když uvidí stavbu, kterou postavili. Ty, kteří se takovou stavbou třeba jednou budou chtít chlubit vnoučatům. Protože v tomhle ohledu je stavařina krásná profese. Mít možnost vidět a ukazovat výsledky své práce i po desetiletích, to nemá každý obor. Máme jako Česko hlubokou stavařskou historii, je tu spousta špičkových firem a věřím, že stavařská hrdost se do Česka vrátí. Snažíme se každého, o kom jsme přesvědčeni, že je pro stavařinu stvořen, motivovat všemi možnými způsoby, od klasických finančních hodnocení a benefitů přes vzdělávání, účast na veletrzích až třeba tím, že tlačíme kolegy do autorizace. Každý Synerák přispívá k úspěchu firmy svojí spolehlivostí, schopností, nasazením, otevřeností k inovaci a změnám, smyslem i citem pro kvalitu. Snažíme se vychovávat výborné stavitele. Protože hodnotu firmy nedělají zakázky, ty vždycky získáte za lepší či horší cenu, ale lidé.

Máte poměrně široké portfolio typů staveb. Předpokládám, že je to záměr…

Snažíme se nesoustředit se jen na jeden segment nebo typ staveb. Rozkládáme síly do více druhů projektů, neupínáme se k jednomu investorovi nebo lokalitě. Stavíme po celé zemi, v Čechách i na Moravě, realizujeme obchodní centra, kancelářské budovy, výrobní haly a areály, technologické průmyslové celky, provádíme likvidace ekologických zátěží, dopravní stavby, bytové domy, školy, školky, čistírny odpadních vod, bazény, multifunkční sportovní haly…

To je v případě celé skupiny taková třešinka na dortu…

Jsme asi jedinou stavební firmou s tolika dokončenými sportovními multifunkčními projekty, jako je karlovarská, třinecká a liberecká aréna. Ale stavíme i menší jednoúčelové zimáky, teď jsme dostavěli zimní stadion v Teplicích, který dostal ocenění v rámci Stavby roku 2019.

Ta sbíráte také poměrně často, myslím nejrůznější ocenění…

Jsme na trhu dvacet osm let, máme za sebou šest set čtyřicet staveb v celkovém objemu padesáti dvou miliard. Také proto máme osm staveb roku. Jsou to významná ocenění odborné poroty a vážíme si jich.

Tématem dneška jsou technologie. Právě stavebnictví je ale považováno za obor, který má z pohledu technologií největší dluh. I zemědělství je na tom lépe…

Ano, je to tak. My se technologiím nebráníme, trendem je Building Information Modeling a i my jej aplikujeme, aktuálně třeba s BIM stavíme královéhradeckou centrálu ČSOB a připravujeme další, objemově podobnou pražskou stavbu.

Na čem to závisí, jestli BIM ano, nebo ne? Na investorovi?

V tuto chvíli ano. V BIM se v tuto chvíli soutěží zásadně privátní projekty, protože privátní investor ví, že se mu to vrátí, a je ochoten investovat do potřebné techniky i technologie, je schopen akceptovat vyšší vstupní nároky i cenu.

V čem z praxe zhotovitele vidíte největší přínos této metody?

BIM je způsob, jak vytvořit, přidat a zachovat informace ve stavebním projektu od jeho zrodu přes stavbu, dokončení budovy, její správu až do konce životnosti budovy. Navíc výrazně zjednodušuje a zrychluje komunikaci při přípravě i realizaci stavby, eliminuje rizika. V konečném důsledku snižuje náklady a zlepšuje stav projektů, proto ho jednoznačně vítáme.

Daří se vám vtahovat do BIM i všechny, kdo se na stavbě podílejí? Nebo je to v Česku ještě složité?

My jsme zpravidla generální dodavatel. Investora, architekta a projektanta neovlivníme. Rozhodnutí, zda se bude stavět v BIM, je na zadavateli, my se už dostáváme k projektu, který je v BIM nastartován. Ale to pak nám i subdodavatelům značně ulehčuje situaci, protože nechybí položky ve výkazu výměr, nejsou špatně spočítané nebo podseknuté, jednodušší je také kontrola rozsahu prováděných prací.

Takže jste jednoznačně zastáncem jeho povinného zavedení?

Jsem, ale ne v tuto chvíli. Je potřeba myslet na to, kdy budou skutečně všechny firmy připraveny v BIM stavět. Aby nebyly některé z nich diskriminovány. Je velmi dobré, že BIM využívají soukromí investoři a zadavatelé, ale pokud by to stát chtěl zavést jako povinnost, tak by nejdříve musel spustit pilotní projekty, na nichž se vše odzkouší a na nichž se i všichni tomuto systému naučí. Ministerstvo průmyslu a obchodu plánovalo v minulosti povinné zavedení BIM od roku 2022.

Vedle BIM a chytrých budov jsou tu i další témata, environmentální politika, hospodaření s energií, vodou, s odpady… Vidíte tato témata i v praxi, v zadáních investorů?

Určitě, především u těch zahraničních, ale ani čeští nezůstávají pozadu. Silver nebo gold LEED se stále častěji stává podmínkou realizace, zvyšuje hodnotu dokončené budovy, rozhodně to není nějaká zvláštnost, jak tomu bylo třeba ještě před pěti lety. V Praze jsme takové budovy už realizovali. Když se sejde osvícený investor, kreativní architekt, zkušený projektant a zdatný stavitel s kvalitní partou stavbařů, vznikají i v Česku stavby špičkové světové úrovně.

To jste popsal ideální situaci. Jak často k ní dochází?

Těžká odpověď. Žijeme ve zvláštní době, my jako stavaři musíme být velmi ostražití vůči neplatičům, pro nás stavba nekončí tím, že se přestřihne páska, ale až když jsou odstraněny poslední vady a zaplacena poslední faktura, poslední pozastávka. Což leckdy trvá i pět let. A kvůli tomu, že práce je méně, než bychom chtěli a než by mohlo být, dochází k soubojům s nízkou cenou. Pak už není moc prostor na nějaké změny nebo ustupování, o každý detail se vede boj, všechny vícepráce fakturujete, a když máte stavby, kde je 300 i 400 změnových listů, unavuje to obě strany a ničí to atmosféru.

Stavba končí, až když jsou odstraněny vady? Nelze stavět bez vad?

Budu tvrdit, že nejde dostavět bez vad a nedodělků, každé oko je jinak přísné, každé oko si vadu najde. Navíc i oko investora se mění, někdo hledá faktické vady, někdo hledá vady zištně, protože chce slevu. A uvědomme si, že stavba je živý organismus, ne typizovaný výrobek. Přesto máme stavby, které jsme dostavěli bez vad a nedodělků, ale v praxi to znamená dostavět dříve a zbývající čas věnovat odstranění toho, co se nepovedlo, jak mělo. Žádná firma nedokončí stavbu bez kosmetické vady.

Na začátku jste zmínil tři výjimečné sportovní multifunkční stavby. Najdete ještě tři zajímavé stavby, mimo sportovní multifunkční centra, každou jinou?

Za osmadvacet let je skutečně velmi těžké vybírat, protože těch staveb je celá řada. Aktuálně stavíme nebo čerstvě dokončujeme či jsme dokončili prestižní projekty v hodnotě čtyř miliard korun. Určitě výjimečné je pražské Protonové centrum Na Bulovce, dokončené v létě 2012, které je jediným zařízením svého druhu v České republice. Na něm byly použity nejen unikátní technologie, ale i unikátní postupy, čtyři metry tlusté stropní desky. Krásný moderní projekt, nedávno zkolaudovaný, je O2 universum vedle pražské O2 Arény. Nyní realizovaná Centrála ČSOB v Hradci Králové, už jsem ji dnes zmínil, je krásná, inteligentní, zelená a chytrá budova, ohleduplná k životnímu prostředí. Výjimečná je rekonstrukce památkově chráněné budovy v Hybernské ulici nebo právě realizovaná rekonstrukce historické budovy v Pařížské. Každá stavba má svůj příběh, ke každé přistupujeme s respektem i pokorou, každá realizovaná stavba i investor jsou pro nás bez rozdílu důležití.

Zdroj: časopis Komora